Mariánska púť Prahou
Národní rada Sekulárního františkánského řádu ČR Vás srdečně zve na tradiční
MARIÁNSKOU POUŤ PRAHOU
v sobotu 1. června 2019
281. ročník (27. ročník obnovených poutí)
Program:
10.00 hod. Mše svatá v kostele Panny Marie Andělské na Hradčanech (kapucíni).
11.00 hod. Občerstvení.
12.00 hod. Zahájení pěší pouti v Loretě – kostele Narození Páně
Pěší pouť odtud pokračuje s tradičním programem (tj. modlitbou růžence) a zastávkami:
- Kaple sv. Jana Křtitele a sv. Jana Nepomuckého v arcibiskupském paláci
- Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha - Svatováclavská kaple
- Panny Marie Vítězné (Pražské Jezulátko - karmelitáni),
- Sv. Františka z Assisi (křížovníci),
- Na Staroměstském náměstí, kde dříve stál Mariánský sloup
- V bazilice sv. Jakuba (minorité),
- 16.30 hod. Zakončení tj. Tedeum a požehnání v kapli svatého Michala u kostela Panny Marie Sněžné u hrobu 14. pražských mučedníků-františkánů.
- 16.30 hod. Zakončení tj. Tedeum a požehnání v kapli svatého Michala u kostela Panny Marie Sněžné u hrobu 14. pražských mučedníků-františkánů.
Poutě vycházely od kapucínů na Hradčanech z kostela Panny Marie Andělské. V průběhu následujících let byly poutě politickými nebo válečnými událostmi několikrát přerušeny. A samotná Mariánská socha na Staroměstském náměstí byla v nově vzniklé republice 3. listopadu 1918 rozvášněným davem stržena. Jako prosba za odpuštění této křivdy byly stanoveny tři okruhy odčinění:
- Výstavba dvanácti nových kostelů po okrajích Prahy jako gloriola dvanácti hvězd
- Postavení sochy Panny Marie na vyvýšeném místě nad Prahou
- Obnova Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí
A všechny tři okruhy se s pomocí Boží začaly naplňovat:
- Ještě v předválečném období byla vystavěna řada kostelů a na pražském předměstí Lhotka byl vystaven a v roce 1937 posvěcen nový kostel zasvěcený Panně Marii Královně míru. Hlavní oltář je zde zakomponován s replikou tohoto mariánského sloupu. Další pražské kostely byly vybudovány po pádu komunismu po roce 1990.
- Dalším krokem k odčinění byla iniciativa českých krajanů v exilu, kteří uspořádali sbírku na vytvoření nové mariánské sochy. Díla se ujal Ital prof. Monteleone a tak 10.12. Nová socha Panny Marie byla v roce 1954 posvěcena v české papežské koleji - v římském Nepomucenu. Světitelem byl K. Micara – první nuncius v ČSR. V roce 1955 byla tato mariánská socha převezena do USA a 22. 5. slavnostně vztyčena v zahradě českého svatoprokopského benediktýnského opatství v Lisle u Chicaga. Po změně politických poměrů v naší vlasti za štědré pomoci i pochopení krajanů byla mariánská socha „Our Lady in Exil“ v roce 1993 převezena z Lisle „domů“ a instalována skutečně nad Prahou - v zahradě premonstrátského kláštera.
- Díky iniciativě Spolku pro obnovu Mariánského sloupu se rozběhly naplno i restaurátorské práce na původním Mariánském sloupu a také akce požadující jeho umístění na původním místě na Staroměstském náměstí. Sekulární františkánský řád v naší vlasti - nově obnovený a i konstituovaný na základě rozhodnutí papeže Pavly VI z roku 1978 se rovněž začal postupně i navracet ke svým tradicím. A proto 4. září 1993, když byla socha Panny Marie z exilu přivítána při slavnostní bohoslužbě v bazilice Nanebevzetí Panny Marie v klášteře Premonstrátů v Praze na Strahově byla při této příležitosti obnovena i tradice mariánských poutí Prahou. Této první pouti se zúčastnilo více než 200 poutníků. V následujícím roce (1994) byla již socha vztyčena nad Prahou v zahradě strahovského kláštera a proto i naše obnovené poutě vedené na původní místo mariánského sloupu na Staroměstském náměstí navazovaly na mši svatou v bazilice Nanebevstoupení Panny Marie a na krátký průvod vedený bratry premonstráty klášterní zahradou k nové soše Panny Marie.
Od roku 2009 jsme však již plně navázali na naší františkánskou tradici. Mariánská pouť Prahou se koná na svátek Navštívení Panny Marie (31. května resp. nejbližší následující sobotu). Program a trasa pouti (cca 4km) je v návaznosti na františkánskou rodinu následující: Zahájení v kostele Panny Marie Andělské u kláštera bratrů kapucínů na Hradčanech – mše svatá (v 10 hod). Po malém občerstvení následuje ve 12. hod. modlitba Anděl Páně v kostele Narození Páně při Loretě. Dalšími tradičními zastávkami na této pouti je kostel Panny Marie vítězné (návštěva Pražského jezulátka) a kostel svatého Františka z Assisi (křížovníci). Zde uctění ostatku svaté Anežky – zakladatelky našeho řádu v českém království.
Součástí tohoto putování je tradiční zastavení a modlitba za obnovu původního Mariánského sloupu přímo na jeho historickém místě u kostela Matky Boží před Týnem. Pouť dále pokračuje do kostela svatého Jakuba při klášteře bratrů minoritů a končí v kostele Panny Marie Sněžné u kláštera bratrů františkánů, kde je zakončení - Te Deum u hrobu nově blahoslavených 14 pražských mučedníků-františkánů. V každém z kostelů se modlíme jeden desátek růžence za aktuální potřeby církve, vlasti i Evropy.
Od roku 2009 jsme však již plně navázali na naší františkánskou tradici. Mariánská pouť Prahou se koná na svátek Navštívení Panny Marie (31. května resp. nejbližší následující sobotu). Program a trasa pouti (cca 4km) je v návaznosti na františkánskou rodinu následující: Zahájení v kostele Panny Marie Andělské u kláštera bratrů kapucínů na Hradčanech – mše svatá (v 10 hod). Po malém občerstvení následuje ve 12. hod. modlitba Anděl Páně v kostele Narození Páně při Loretě. Dalšími tradičními zastávkami na této pouti je kostel Panny Marie vítězné (návštěva Pražského jezulátka) a kostel svatého Františka z Assisi (křížovníci). Zde uctění ostatku svaté Anežky – zakladatelky našeho řádu v českém království.
Součástí tohoto putování je tradiční zastavení a modlitba za obnovu původního Mariánského sloupu přímo na jeho historickém místě u kostela Matky Boží před Týnem. Pouť dále pokračuje do kostela svatého Jakuba při klášteře bratrů minoritů a končí v kostele Panny Marie Sněžné u kláštera bratrů františkánů, kde je zakončení - Te Deum u hrobu nově blahoslavených 14 pražských mučedníků-františkánů. V každém z kostelů se modlíme jeden desátek růžence za aktuální potřeby církve, vlasti i Evropy.
František Reichel, národní ministr SFŘ